Historie

Trocha historie klubu Zababov

 

aneb
“To to letí”

 

Dnes se zdá, že modulové kolejiště a virtuální klub jsou zřejmou volbou pro úspěšný rozvoj klubového železničně modelářského života v současné uspěchané a finančně náročné době. No a o tom, jak se neobvyklé stalo samozřejmým jsou následující řádky. Nepopisují zdaleka vše, ale snaží se vyzvednout ty události, které přinesly něco nového.

 

1998 – 2001 aneb “Návrat do dětství”

Jako v řadě jiných případů byl na začátku muž ve středním věku, který se po letech vracel ke svému koníčku z mládí. Tento, odkojen pohádkami pana Naumana a odrostlý na přístrojích von Neumanna, byl nadšen jejich možným spojením do jediného světa. Začal studiem, plánováním a nakonec i stavbou deskového kolejiště, které v roce 1999 rozpohyboval pomocí PC. Současně s tím se však dostal do situace, kdy zejména při tvorbě krajiny mu bylo zřejmé, že objevuje objevené a výsledek neodpovídá vynaloženému úsilí. Taktéž stavba kolejiště ho naplňovala, ale současně chyběl někdo s podobným viděním světa a zábavy v měřítku okresního města.

Na přelomu roků 2000/2001 objevil diskusní konferenci ‚vláčky’ a zjistil, že podobných “robinsonů” je po České a Slovenské republice více. Uvědomil si také, že vzhledem k charakteru doby mají a budou mít stávající “kamenné kluby” i ve “velkých” městech do budoucna stále horší naději na přežití.

Přemýšlel, jak spojit “robinsony” ve víc než “diskusní skupinu” a současně ustát dobu. Nakonec dospěl k tomu, že optimální bude “virtuální klub modulové železnice”. Virtuální proto, aby samotná instituce stála co nejméně, a také proto, že základním principem bude komunikace na dálku. Modulový proto, aby jeho členové spolu budovali společné dílo, které mezi nimi vytvoří reálné pouto a chuť se setkávat a bavit.

 

2001

Vladimír Soukup zasílá na vlacky@pandora.cz mail s výzvou “Založení klubu modelové (modulové) železnice” a s napětím očekává reakci. První se ozývá Fanda Rokyta, poté Radek Šindelář a nakonec Aleš Zítka. Po e-mailu probíhá rychlá domluva na prvním setkání o týden později.

16.9.2001, 10:00, Praha, Václavské nám., schodiště u Národního muzea aneb “První setkání”

Všichni dorazili a nakonec usedají do KFC tamtéž. Panuje diskuse nad moduly, DCC, modelové velikosti i organizační stránce. Výsledkem je shoda na tom, že budeme kompatibilní s nejširším dostupným standardem, tedy FREMO, začneme s H0, k řízení provozu budeme používat DCC, že nebudeme budovat “kamenný klub”, ale pouze virtuální s minimální náklady, aby se zábava nezměnila v povinnost, prezentovat se budeme na webu. První textovou verzi webu následně spouští Aleš Zítka. Padají různé návrhy na název klubu. Vladimír Soukup přichází s názvem Zababov a zdůvodněním, že toto místo je virtuální jako internet, a tak každému z nás umožňuje se s ním ztotožnit, ať jsme odkudkoliv. Navíc stejně jako v pohádce se jednou za čas zhmotní v reálné místo – místo setkání, kde se každý může stát kouzelníkem Zababou.

8.12.2001, Česká Lípa, u Vládi S. doma aneb “Hurá na to”

V předchozím období vznikají první webové stránky, diskutuje se podoba norem, vznikají návrhy prvních stavebnic modulů a na tomto setkání je jejich první série distribuována. Hlásí se další členové, kteří do budoucna významně ovlivní činnost klubu jako jsou Zdeněk Valter, Michal Němčanský, Vladimír Vacek, Dan Buchtela, ale i první člen ze Slovenska, Zdeno Janeček. Po setkání připravuje a k 12.1.2002 spouští první grafickou verzi webu Vladimír Soukup.

2002

17.2.2002, Česká Lípa, salonek kulturního domu Arbes aneb “Poprvé s moduly”

Jednalo se o pouhopouhé čtyři “kostry” rovných modulů H0 – č.1 Kravaře Vladimíra Soukupa, č.2 Michala Němčanského, č.3 Radka Šindeláře a č.4 Zdeňka Valtera. Radost z toho, že se nezávisle sestavené moduly podařilo spojit a úspěšně zprovoznit, byla nevídaná. Náplní byla dále prezentace krajinotvorby Vladimírem Vackem, testy DCC a také nápad Michala Němčanského začít nejprve budovat stanice “skryté”. Byla domluvena registrace klubu v rámci SMČR. Předsedou klubu se stal Vladimír Vacek, místopředsedou Michal Němčanský a hospodářem Zdeněk Valter. Den uplynul jako voda a večer na parkovišti u aut jsme se shodli, že jeden den je na setkání příliš málo, a že takovou “chybu” již nebudeme opakovat. Na tomto setkání či bezprostředně po něm se k nám připojili další osobnosti, které nadále budou významně ovlivňovat chod klubu jako Honza Němeček, Pavel Štěpánek či další muž ze Slovenska – Peter Meszároš.

20.-21.4.2002, Česká Lípa, salonek hotelu Merkur aneb “Poprvé přes noc a se stanicemi”

Michalův návrh se naplnil prvními díly sst. Lípa a sst. Olomouc a byť se ještě nějaké drobnosti dopracovávaly na místě, tak jsme na setkání poprvé jezdili “odněkud někam”. Poprvé nás navštívil René Novotný a vedle dalšího významného modeláře Ivana Staši z Akronu (Ohio, USA) se i on stal naším dalším členem, aby oba přinesli nadhled daný jim modelářskou i životní zkušeností. Ne nevýznamnou úlohu pro další rozvoj klubu sehrála i prezentace dioramatu ve velikosti N malým Ondřejem Soukupem a následná diskuse o dalších modelových velikostech.

15.-16.6.2002, Česká Lípa, sál hotelu Merkur aneb “Poprvé s mezilehlou stanicí a grafikonem”

Od posledního setkání došlo k prodloužení skrytých stanic, přibyla šírá trať, ale zejména díky heroickému úsilí Zdeňka Valtera byla k dispozici první mezilehlá stanice v nezkrácené délce s navazující širou tratí – Zahrádky. Díky tomu jsme také mohli absolvovat první grafikon na místě stvořený Vladimírem Vackem. Řada z nás tak objevila nové obzory. Na setkání se poprvé objevila další výrazná osobnost a to Ondřej Tomša. Po diskusi na místě mezi Vladimírem Soukupem, Danem Buchtelou (N), Pavlem Štěpánkem(TT) a na dálku s Fandou Rokytou(H0-USA) vzniklo rozhodnutí, že nastal čas rozvíjet další modelové velikosti. To se nedlouho poté projevilo přistoupením N-kařů s již nastartovanou modulovkou N – Liborem Schmidtem a Ondřejem Vopelákem, aby se zanedlouho připojil i “veselá kopa” Pavel Kvasnica. Další osobností, která po setkání rozšířila naše řady, byl Milan Bělohlávek, zastupující klub modelářů z Milevska s vlastní modulovkou H0.

4.-6.10.2002, Elmenhorst aneb “První osobní kontakt s FREMO”

Vladimír Soukup jako člen FREMO, Michal Němčanský, Zdeněk Valter, Pavel Kvasnica, Pavel Štěpánek a Libor Schmidt se vydali navštívit provozní setkání FREMO. Během cesty došlo na dálnici za Drážďany k honu na dvacetihlavé stádo divokých prasat, a tak nejúspěšnější lovec Zdeněk Valter musel zůstat se svým neprovozuschopným vozidlem na “místě lovu” a zbytek výpravy na setkání dorazil sice v poškozeném, ale provozuschopném vozidle Vladimíra Soukupa. Účast přinesla velkou inspiraci a zejména první osobní kontakty.

26.-28.10.2002, Česká Lípa, restaurace hotelu Lípa aneb “Poprvé odbočka na H0 a kolejiště TT, N

Setkání se mělo původně konat ve Zruči nad Sázavou, ale díky nesolidnosti pronajímatele byl šest dnů před začátkem odřeknut pronájem. Ukázala se však síla modulovky. Stačilo obratem sehnat prostor v České Lípě a přesměrovat cestu účastníků. V romantickém prostoru restaurace se rozložila všechna kolejiště. Poprvé bylo použito telefonní spojení mezi dopravnami. Provoz na H0 byl významně obohacen odbočkou a žst. Milevsko Milana Bělohlávka a již dříve postavenými moduly milevských, z nichž zejména kamenný most budil obdiv. Kolejiště N bylo tvořeno vlastními moduly členů klubu, naproti tomu kolejiště TT tvořily zejména moduly klubu SMT Brno doplněné stanicemi Pavla Štěpánka a Vladimíra Vacka. Členy klubu se před setkáním či krátce po něm staly mj. další výrazné osobnosti jako např. Jirka Čekan, Petr Sammer, Michal Hornych, Martin Kejhar, Martin Wenzel či Tomáš Polák.

2003

10.-12.1.2003, Velké Opatovice, tělocvična SOŠ aneb “Poprvé s moduly mimo Českou Lípu”

Místo tradičního hostitele, jímž byl na dosavadních setkáních Vladimír Soukup, se jím stal na Moravě Pavel Štěpánek. V příjemném prostředí učiliště byla sestavena kolejiště H0, TT i N. Na setkání byl hostem člen FREMO a následně i náš nový člen Anton W. Buurman van Vreeden z Nizozemí, ale i z Prahy. Setkání bylo okořeněno tepelným testem modulů, neboť náhlý silný mráz přiblížil teplotu v tělocvičně bodu mrazu. Moduly i lidé vydrželi a navíc byly naše řady obohaceny mj. o další osobnosti jako např. František Lonsmín, David Strupp, Vít Obůrka či další zástupce Slovenska Jozef Kiss.

7.-9.3.2003, Milevsko, salónek Kulturního domu aneb “Postavte si modul”

Jako podpora “nováčků” byla uspořádána společná stavba modulů z dodaných kitů, jež vrcholila dle zručnosti tvorbou krajiny. Na konci setkání přibylo do klubového inventáře na dvacet modulů zejména ve velikosti H0 a i další osobnosti jako “drsňák” Pavel Fořt či Honza Grania. Jako první přivedl mladší generaci k společnému dílu Marcel Janů. Vynikajícím hostitelem se ukázal být Milan Bělohlávek.

4.-6.4. 2003, Staré Splavy, hala hotelu “Sport centrum” aneb “Poprvé s rodinami”

Řada členů poprvé “masivně” využila nádherného okolí Máchova jezera a vzala s sebou rodinné příslušníky včetně těch nejmenších. V provozu bylo “pouze” kolejiště H0 a novinkou připravený harmonogram stavby kolejiště. Výhodou dostatečného množství “volných rukou” byly plné lokomotivní čety. Obohacením kolejiště se stalo nz. Borovsko-Housina René Novotného a vlečková kolej u sst Lípa s připojeným depem Jirky Čekana a kamerový vůz téhož majitele.

28.5.-1.6.2003, Pritzwalk, sportovní hala aneb “První provozní účast na setkání FREMO”

Na pozvání FREMO se mezinárodního setkání za účastí modulů z Německa, Holandska, Norska a Česka zůčastnili členové Zababova Vladimír Soukup se sst. Lípa a obloukovým modulem, Michal Němčanský a Jiří Čekan s rovným traťovým modulem, Milan Bělohlávek se dvěma obloukovými moduly, byť osobně nepřítomen, a dále bez modulů Zdeněk Valter, “Tony” a Pavel Kvasnica. Díky přímému zásobování dvou tratí (DR a DB) zbožím z ČSSR i celé zbylé Východní Evropy, byl úkol naší skupiny nejnáročnější ze všech skrytých stanic. Díky týmovému nasazení, kdy vždy čtyři členové týmu byli “ve službě” u sst Lípa, se úkol podařilo zvládnout a vzbudit zaslouženou pozornost. Službu si zpestřili nasazením mimořádného vlaku se “spřátelenou invazí střední skupiny sovětských vojsk” nebo přímou jízdou expresem “Carlex” z sst. Lípa po páteři kolejiště až do Norska a zpět.

13.-15.6.2003, Milevsko, tělocvična základní školy aneb “Hrnečku vař”

Opět se všemi třemi kolejišti rozšířenými o další moduly širé trati a stanice. Na rozmachu kolejiště H0 se zasloužily zejména již dříve postavené moduly milevských, kteří postavili celou jednu “větev” H0 z vlastních modulů. Poprvé byly rozepsány staniční a sešitové jízdní řády a poprvé se také u některých vozů manipulačních vlaků objevily vozové karty. Významný posun zejména díky Pavlu Fořtovi dosáhlo kolejiště TT, kde moduly z SMT Brno již tvořily výraznou menšinu.

Charakteristickým rysem příprav na setkání, setkání samého i následného období až do podzimního setkáni v České Lípě byla reakce na překotný růst počtu členů klubu, modelových měřítek, omezení jež nám kladla SMČR pro mezinárodní členství apod. To si vynutilo přechod k novému organizačnímu schématu klubu. Na základě předlohy připravené René Novotným, Františkem Rokytou a Vladimírem Soukupem byly ve spolupráci s dalšími členy dopracovány nové stanovy pro samostatnou působnost klubu mimo struktury SMČR od roku 2004 a přechod na “sekční” organizaci klubového života s cílem umožnit efektivnější fungování a řízení klubu.

4.7.2003, z České Lípy představenstvu FREMO aneb “Hlásíme se o slovo”

Vladimír Soukup jako člen FREMO zasílá představenstvu FREMO, jmenovitě prezidentu FREMO – Torstenu Geisslerovi žádost o povolení uspořádat 1. setkání FREMO na východ od Německa v srpnu 2004 v Milevsku v České Republice. Dne 7.7.2003 obdrží souhlas. “Kostky jsou vrženy” a náplň práce klubu pro nejbližší rok také.

3.-5.10.2003, Ochoz u Brna, penzion Říčky aneb “První sekční setkání”

První setkání, které bylo od začátku koncipováno jako komorní setkání pro sekci N. Provoz na kolejišti byl řízen dle D3 a navštívili jej i členové dalších sekcí.

24.-28.10.2003, Česká Lípa, tělocvična hotelu Lípa aneb “Poprvé na čtyři dny”

Na setkání byla kolejiště H0, TT a poprvé i H0e. Poprvé také moduly ve všech kolejištích byly postaveny pouze členy klubu a splňující stanovené požadavky jednotlivých sekcí. Mezi novými dopravnami H0 zaujaly své místo Kvítečkov a Bechyně. Poprvé také došlo k výpadku dvou nově přislíbených dopraven H0, takže bylo nutno přímo na setkání provést změnu kolejiště, GVD a návazných dokumentů. Poprvé bylo sestaveno kolejiště se stoupáním a klesáním na širé trati zásluhou sekce H0e. Nejdůležitějšim výsledkem však bylo akceptování nových stanov členskou základnou. Novým předsedou klubu se stal Martin Kejhar, místopředsedou Vladimír Vacek a hospodářem Tomáš Polák. Obdobně se zátupci sekcí stali Vladimír Soukup(H0-ČSD), Vít Obůrka (H0e), Pavel Štěpánek (TT-ČSD), Dan Buchtela (N-scale). Následně také dojde k samostatné prezentaci sekcí na klubovém webu a Peter Meszároš začíná připravovat úplně nové pojetí webu na bázi redakčního systému. Zpestřením zábavy a testem odolnosti nervové soustavy se stalo “Otevřené mistrovství Zababova o nejlepšího vedoucího posunu na vlečce Peklo” u příležitosti dvouletého výročí vzniku klubu. Výročí jsme oslavili také délkou setkání, kdy jsme se poprvé sešli na čtyři dny, jak bývá u velkých setkání FREMO zvykem.

2004

16.-18.1.2004, Olomouc, Dům dětí a mládeže aneb “Postavte si FREDa”

První setkání jehož náplní byla amatérská stavba elektroniky, konkrétně jednoduchého ovladače/klíče lokomotivy – FREDa dle standardů FREMO pro sběrnici Loconet. Hostitelem a i tím, kdo si dal nesmírnou práci sehnat všechny komponenty během několika týdnů, byl Michal Němčanský. Při oživování FREDů mu zdatně sekundoval Radek Šindelář. Díky jim se ukázalo, že jsme schopni zcela nezávisle zajistit si i zprovoznit ovladače totožné s těmi od FREMO, to vše navíc při výrazně lepší ceně a ve výrazně kratším čase.

19.-21.3.2004, Milevsko, sál Kulturního domu aneb “Registrujte si své vozidlo”

Jedním z hlavních cílů stavebního setkání byla první “masivní” registrace všech vozidel H0 pro manipulační vlaky s možností následného vytvoření karet k těmto vozidlům. O tento postupný cíl se postaral zejména Martin Kejhar. Další náplní byla stavba nových a dodělávání starých modulů ve všech modelových velikostech. Stavebnice k novým modulům H0 zabezpečil Vladimír Soukup. Hrdiny bitvy o FREDy byli nad konečně došlými stavebnicemi z FREMO Zdeněk Valter v předvečer setkání a na setkání samém Radek Šindelář. Jejich zásluhou se podařilo osadit a oživit v podstatě vše, co bylo k dispozici.

Otevřený konec aneb “Je to i na tobě”

V tuto chvíli (31.3.2004) historie “končí”. Z “robinsonů” jsme se stali pravděpodobně největším klubem výkonných železničních modelářů, který kdy na území České a Slovenské republiky působil. Z modulů, které byly dříve brány spíše jako regionální experimenty, se nám podařilo udělat pouto společné zábavy na nadnárodní úrovni. Zdá se, že už není nic, co by mohlo být poprvé. Toť však klam a je i na tobě usvědčit ho.

Vladimír Soukup, 31.3.2004