Milevsko 2013

Datum aktualizace: 29.VI.2013

N-ko po dvou letech zase v Milevsku

Datum konání: 13. — 16.VI.2013

Již dva roky uplynuly od výročního setkání Zababova v roce 2011 a tak nastal opět čas celoklubového setkání. Přes prvotní malou ohlášenou účast Nscale se nakonec sešlo dost velké množství modulů. Původní myšlenka maličkého moduliště a komorního setkání Nscale v rámci celoklubového tak vzala velmi rychle za své. Malý počet lidí byl však hlavním rysem tohoto setkání, asi i celkově všech sekcí. Ale to jen na okraj.

Křižování lokálkových osobáčků v žst. Lipová

V Milevsku se objevila zase spousta novinek. Zazářily nové moduly, ale bohužel třpyt některých trochu pohasl. Tak to v životě chodí.

Stavba tentokráte trvala poněkud delší dobu, ale bylo to tím, že se při ní poprvé improvizovalo. Díky Radkovi, který iniciativně přivezl více modulů, než měl přihlášeno, se podařilo sestavit slušně velké moduliště navzdory výpadku Poldy, kterého bohužel postihly povodně. Proto se nikdy žádný vlak do Zubrnic-Týniště asi nepodívá. Uvidíme, zda se mu ještě povede trať vzkřísit, jako v reálu.

Budeme mu držet palce.

Stává se skoro tradicí, respektive to vykrystalizovalo samo z provozních zkušeností, že naše moduliště mívají tvar „X“. Ani tentokrát to nebylo jinak.

Prototypová barča T478.1002 ve veletržním nátěru měla v Milevsku premiéru. Zde právě přejíždí násep u přístavu Holešky v čele osobního vlaku do Lipové

Legenda k provzu: Podhůří tentokrát kdesi na jihu

(fiktivní tratě ČSD 790, 791)

Nacházíme se v podhůří jihu země. Je zde zastoupen v omezené míře průmysl, ale kraj je do značné míry zemědělský.

Centrem jednoho okresu je okresní město Pecka, kterým od severu prochází hlavní trať. Po opuštění Pecky směrem na jih se trať přiblíží ke splavné řece. V tomto místě byl v nedávné době, pod záštitou strany a vlády vystavěn zbrusu nový říční přístav Holešky. Za přístavem se nachází městečko Lipová se svou dopravně významnou stanicí.

Hlavní trať dále pokračuje přes město Kocourkov, které tvoří dvojměstí spolu s druhým okresním městem Staré Splavy.

V Lipové se připojuje podhorská lokálka z Lubů do Zubrnic. Stavitelé místních drah měli kdysi v členitém podhůří velký problém s terénem, proto využili stanici Lipová pro napojení svých tratí s ostatní železniční sítí.

Osobní doprava na modelovaném úseku slouží především k přiblížení pracujících do obou velkých měst, ale i také opačným směrem do několika místních podniků. Dálková doprava funguje po hlavní trati, po níž zdejším krajem projíždí dokonce i světoznámá Vindobona.

Nákladní doprava je pro obtížnou obsluhu rozdělena do dvou větví, dvou okresních měst. První větev Pecka – Zubrnice plus dále přilehlá nákladiště a vlečky. Druhá větev Staré Splavy – Luby a k ní přilehlá nákladiště. Velkoobjemovými jsou Kocourkov a hlavně přístav Holešky.

Vindobona premiérově zastavuje v Lipové

Hlavní trať Pecka – Staré Splavy

Hlavní trať vycházela jako vždy ze skryté stanice Pecka. Jelikož se letos k naší lítosti neúčastnil modul města Kobylky, proto se netradičně za Peckou trať zakousla ihned do těžkého terénu, aby oblouky, tunelem a stoupáním překročila přístav Holešky. Tento přístav mnohými obdivovaný, některými při obsluze proklínaný, byl opět obsluhován z Pecky.

Přístav Holešky zcela výjimečně bez vagónů

Za přístavem se trať přiblížila k Lipové.

Letos se poprvé splnila idea duchovního otce a prvopočátečního tvůrce Lipové Milana a tato stanice byla spojena s odbočkou Odry. Tím vznikl nádherný dopravní uzel uprostřed moduliště. Celý provoz byl umocněn zapojením obou celků do ovládání ModelJOP, za což patří velký dík a obdiv Radkovi.

Celkový pohled na Lipovou od odbočky Odry

A pohled z opačné strany. Depo je ještě ve výstavbě

Mnoho kohoutů na jednom smetišti…aneb Radek vyučuje ovládání ModelJOP v Lipové

Za stanicí Lipová pokračovala trať opět náročným terénem zářezy a oblouky ke Kocourkovu. Tento Radkův modul byl tentokrát zapojen komplet i s přejezdem funkčním na obě strany. Náhodní fotografové si tak mohli užívat reálného „cinkání“ i stahování závor při čekání na vlak.

Za Kocourkovem byl ještě modul s měřidlem rychlosti.

Traťový zářez mezi Lipovou a Kocourkovem

A z lesa rovnou do Kocourkova

Pohled na vlečkový areál Kocourkov u Labe a jeho ovládací pult, kteří řídí i funkční Faller car system

Na konci hlavní trati již čekaly na strojvedoucí Staré Splavy. Zde byl kuriózním omylem poněkud ztížen obsluze provoz. Díky absenci připojovacího modulu byly Staré Splavy napojeny na trať výtažnou kolejí. Toto uspořádání „ořízlo“ počet dostupných kolejí na pět! Dlužno dodat, že výpravčí této stanice se nezalekli a službu zvládali bravurně.

Pohled do Starých Splavů přes měřící modul, kde snímače jsou umístěny ve skalním zářezu. V popředí naši vzácní N-koví hosté z jižních Čech

Před Starými Splavy byl poprvé umístěn univerzální návěstní modul s vjezdovým návěstidlem. Za povšimnutí stojí, že se jedná a funkční podobu jinak statického modelu od firmy DK model. Pohon je zajištěn přestavníkem Viessmann

Jak jsme se nezalekli situace ve Starých Splavech 🙂

Vedlejší trať Luby – Zubrnice-Týniště

Vedlejší trať začínala ve stanici Luby, tentokráte obsazené výpravčím – dirigujícím dispečerem. Tento zdánlivě nelogický krok byl zvolen z důvodu odlehčení služby v křižovatkové stanici Lipová.

Jako první za Luby byla vlečka železárny Hrádek. Ihned v těsné blízkosti za ní se trať přiblížila do dopravny Žleby. Tato Radkova stanička je vždy skvostem na setkání. Nejen vzhledovým, ale i provozním. Úvrať je prostě úvrať.

Čilý posun ve Žlebech

Žleby podruhé aneb venkovská idylka

Ze Žlebů trať pokračovala k nákladišti Zv138 a za ním byla první novinka moduliště. Milanova Lobeč, vlečka pivovaru se zastávkou. Tento modul je zatím ve stádiu zrodu, ale již nyní byl centrem pozornosti. Více místa na nákladní vozy na malém prostoru spolu s vtipným řešením obsluhy výhybek dodává tomuto modulu na zajímavosti. Budeme se těšit na pokračování Milanovy další práce na tomto modulu.

Celkový pohled na rozestavěný modul zastávky Lobeč s vlečkovým areálem pivovaru

Velmi pěkně zpracované budovy zastávky Lobeč byly příjemným překvapením

Modul nákladiště Zv138 s modelem polní drážky se opět o něco přiblížil cílovému stavu, i když ještě hodně práce zbývá

K Lipové se přes Odbočku Odry shora blíží trať od Žlebů. V dolní části snímku je patrná odbočující trať na Pecku

Za Lobčí se trať dostala k Lipové, která byla pro tuto trať D3 stanicí přilehlou.

Po opuštění Lipové trať přicházela k další novince.

Zastávka a nákladiště Oráčov. První modul Vládi Mraka ve velikosti N. Reálně zpracovaný odsun osy kolejí, zabezpečení funkčními zámky, to vše řadí modul na slušnou úroveň. Zatím je v době „dřevěné“ a tak si musíme na krajinu ještě chvíli počkat.

Manipulace v Oráčově. Sice zatím jen na překližce, ale s výhybkami dle normálií ČSD a s funkčními výkolejkami

A takto nás autor modulu seznamuje s reálnu předlohou svého modelu, snímek zavěšený na boku modulu

Z Oráčova se trať obloukem stočila k dopravně Vršiny. Tato dopravna se také blíží pomalými krůčky k finálnímu stavu.

Po Vršinách následovala zastávka Karlík a za ní dopravna Kamenolom. Jedná se o část variabilního modulu Kristiánov, který získal relativně nedávno Dan. Většina lidí ho znala pod názvem Reitershausen.

Pohled na kolejiště lomu Kristiánov

Z dopravny Kamenolom už byl jen skok k zastávce Nučice a do koncového Mačkova.

Dále do Zubrnic byla trať z výše uvedených důvodů zrušena!

Doprava

Osobní doprava byla neošizená. I za použití co nejlepších obratů se na modulišti objevovaly motorové expresy, rychlíky, osobní vlaky jak klasické, tak i motorové. Dokonce projel i vlak pro západní turisty s parní lokomotivou, která zbrojila vodou a uhlím v posledním funkčním depu v Lipové.

Nákladní dopravu tvořily místní manipulační vlaky, místní obsluhy a navazující dálkové nákladní mezi skrytými stanicemi pro předání zátěže.

Osobní motorový vlak na trase z Lipové do Žlebů

Zhodnocení provozu

Provoz na hlavní trati probíhal standardně.

Novinky byly na trati D3. Poprvé v historii Nscale měl dirigující dispečer na starosti více jak jednu dirigovanou dopravnu. Konkrétně tři. Z tohoto důvodu bylo zkusmo použito Splněného grafikonu vlakové dopravy pro přehlednější vedení služby. Bylo to též poprvé a zřejmě s kladným ohlasem.

Další novinkou bylo poprvé použití sad klíčů od dopraven, vleček a nákladišť. Jelikož se nám už sešlo více míst, kde jsou použity k zabezpečení provozu klíče všelijakého druhu, bylo nutno tuto situaci vyřešit. Řešení, jako obvykle nejjednodušší, bylo převzato z reálné železnice. Ještě je třeba dopilovat označení sad k všeobecné spokojenosti a přehlednosti.

Svazek klíčů v nákladišti a zastávce Oráčov

Celkově byly všechny novoty zvládnuty bez problémů. Občasné drobné problémy se vyřešily ihned a na místě s hříšníky. (Opouštění pracoviště, služební nekázeň.)

Provoz bych tedy hodnotil jako bezproblémový, obsluhy stanic si dokázaly poradit i v krizovějších situacích. Skryté stanice fungovaly bez závad.

Abych nezapomněl na strojvedoucí, zde bylo též vše v pohodě. (Také až na pár drobností vyřešených na místě.)

Za devatero horami a devatero řekami žili čtyři N-koví moduláři 🙂

Někdo to rád chaotické

V žst Luby sloužil jako dirigující dispečer M.P. O něm se vědělo, že je do všeho horlivý a hrr. Ovšem tak jak se ve všem angažoval, tak rychle i zase dokázal usnout. A to jak obrazně, tak i v reálu. Stalo se jednoho dne, že při podřimování udělil souhlas k jízdě dvou vlaků na jednu trať z dopravny Žleby. Sice si to uvědomil, ale nebylo mu to nic platné. Do dopravny Žleby volal jako o život, ale telefon mu již nikdo nebral. Jeho záchranou byl motocykl Jawa 50, který si „vypůjčil“ od plotu u záchodků. Marné bylo volání a úprk „okradeného“ mladíka, který byl nucen odložit svou roztouženou dívku do trávy.

Náš dispečer měl štěstí. Nebo při něm stáli všichni svatí? Nebo ještě lépe, jak je to s těmi sedláky a bramborami? No prostě dojel do Žlebů naštěstí včas. Náklad se sice skoro rozjížděl, ale podařilo se mu ho zastavit. Po vysvětlování, omlouvání a slibech dodání různých lahví alkoholu v různém množství se mu podařilo situaci dostat pod kontrolu. Dokonce i motorový vlak ho odvezl i s „vypůjčenou“ Jawou 50 zpět do Lubů. Jak trefně poznamenal vlakvedoucí: „Když Tě vemem a fichtla s Tebou jako mitgepack, bude to rozhodně rychlejší!“ A měl pravdu.

Kolizní situace v dirigované dopravně D3 Žleby. Ke střetu osobního vlaku s manipulačním mnoho nechybělo

Jaké bylo překvapení panikařícího mladíka na peróně v Lubech, když z vlaku vystoupil výpravčí v uniformě a vytáhl z vlaku jeho Jawu, kterou už skoro oplakal. M.P. se mu nejprve snažil namluvit, že mu motocykl našel a zachránil. Mladík však nebyl hloupý a nevěřil. M.P. musel tedy s pravdou ven. Nevěděl ale s kým má tu čest. Mladík byl synem náčelníka Správy dráhy v Č. Budějovicích a jezdil za dcerou náčelníka žst Luby. Jelikož to oba měli od rodičů dovoleno, mohl si na M.P. vyskakovat a stěžovat u tatínka. To byl konec M.P. v Lubech. Sice sám odešel, ale byl pozván k náčelníkovi do Č. Budějovic na kobereček.

Po krátkém čase se náš M.P. objevil na trati znovu. Avšak jako strojvedoucí Mn vlaků! Ne nadarmo se říká něco o vyhození dveřmi a návratu oknem. I v této funkci dokázal své „nadání“. Po příjezdu do dopravny Kamenolom dokázal ihned tvrdě usnout. Po hodině, kdy už měl mít odposunováno, se probudil a začal opět chaoticky jednat. Posun sice provedl, ale samozřejmě neohlásil dispečerovi, že ho nestihne dokončit včas. Zpozdil tímto osobní vlak a zároveň v rámci čekání naboural celý GVD na hlavní trati. Po návratu do LD ho čekal „mangl“ a nástup na kobereček k náčelníkovi vozby v Budějovicích. Shodou okolností ve stejný den, jako za ten první prů..r.

Jaké bylo překvapení, když od náčelníka Správy dráhy dostal překládačku za lepším do Prahy na post provozního dispečera, včetně služebního bytu. To ještě nevěděl, že to samé ho čeká o patro níž u náčelníka vozby, jen místo bylo strojvedoucí instruktor v LD Praha Střed, ale s také s bytem!!!

A jak to vše dopadlo?

Špatně! M.P. si vybral samozřejmě místo strojvedoucího instruktora, ovšem oba byty si ponechal. Některým dlouho čekajícím lidem na byt, které předběhl, se to nelíbilo a tak ho udali. „Řádný občan ČSSR nemůže vlastnit dva byty, a když už, tak jeden nesmí pronajímat dívkám pochybné pověsti stíhané za příživnictví“, to se doslechl u soudu. Byl rád za podmínku a skončil na „zarážkách“ ve Vršovicích na ranžíru, kde by byl asi dodnes, kdyby ranžír nezavřeli.

I když kdo ví, kde je M.P. vlastně dnes!?!

…tak jak se ve všem angažoval, tak rychle i zase dokázal usnout…

Zhodnocení nákladního provozu

Nákladka probíhala v pořádku. Byla částečně centralizována. Toto řešení se jevilo jako nezbytné z důvodu malého počtu lidí. Osvědčilo se i rozdělení směn na ranní a odpolední. Při každém ukončení směny se tak podařilo upravovat nákladku, seřadit vlaky ve skrytých stanicích a tak se opět ušetřili lidé pro provoz. Na tomto setkání se toto nechtěně ukázalo jako řešení malého počtu lidí.

Vlak se zátěží z přístavu Holešky je na výtažné koleji připraven k odjezdu do Pecky

Vozidla

Došlo k odstavení několika vozidel z provozu. Několikrát pro nečistoty a špatný odběr proudu, ale i pro zadření převodu. (To tu ještě nebylo!) Nutno dodat, že všechna vozidla se po drobných opravách a průběžném čistění vracela zpět do provozu.

Dvě nová vozidla, která v Milevsku poprvé zasáhla do provozu. Kromě již zmíněné veletržní zamračené byla druhou prototypovou novinkou hydraulická T478.4001

Na závěr

Akce to byla vydařená. Podařilo se vytvořit dostatečně velké moduliště a to pak s minimem lidí také obsloužit. Všichni zúčastnění zaslouží obdiv, protože nedocházelo k žádným krizovým situacím, horkým chvilkám a všichni si zachovali po celé setkání humor a svěžest. (I když občas za použití roztodivných tekutin a lektvarů.) Rád bych ještě vyslovil díky za disciplínu při stavbě i rozebírání moduliště (zlepšení zaslouží jen organizace vykládky modulů).

Nebylo třeba drába na honění lidí do práce.

Tak snad jsme si ve stínu větších zababovkých bráchů z H0-P a H0-ČSD neutrhli ostudu.

“Honzo, jestli tu mašinku fakt nevidíš, tak se dej radši k H0kařům!” 🙂

Podstatná část N-kových “pacientů” si v Milevsku užívá zaslouženého odpočinku mezi dvěma grafikony


Autor reportáže: František Krása
Redakční zpracování v Typo 3 a jazyková korektura: Dan Buchtela
Fotografie: Dan Buchtela a Jan Grania