Setkaní klubu Zababov sekce N v Blansku pohledem návštěvníka

25.-28. X. 2008

Poslední říjnový víkend se v Blansku konalo další provozní setkání modulů velikosti N. Necelý měsíc po FREMO setkání v Naumburgu, kterého se účastnila jen menší část členů, to byla po delší době příležitost se znovu setkat v hojnějším počtu na již téměř tradičním místě v hotelu Panorama v Blansku. Setkání se mimo jiné zúčastnil jako host Dan Urban, pro něhož se účast na setkání a první kontakt s modulovkou staly impulsem přidat se k nám, stejně jako pro další dva hosty. A tak reportáž ze setkání v Blansku nabízíme tentokrát z poněkud netradičního úhlu, pohledem návštěvníka, budoucího člena zababovské sekce N-scale.


Vzhledem k tomu, že jsme byli s kolegy modeláři pozváni od Zdeňka Valtera na setkání sekce H0 v Komorní Lhotce a zároveň Danem Buchtelou do Blanska na setkání Nkařů, stáli jsme před rozhodnutím kam se podívat. Lákaly nás obě akce, a tak jsme se rozhodli jet nejprve na H0 a po přenocování při zpáteční cestě na Prahu to vzít přes Blansko na Nko. O setkání sekce H0 se nebudu déle rozepisovat, to jistě zhodnotí jiní.

Vždycky jsem si myslel, že mě baví samotná stavba modelů a kolejiště a nikdy jsem toho na svých kolejištích moc nenajezdil, protože reálný provoz se na menších domácích kolejištích dá provozovat jen stěží. A jezdit jen tak dokola či ze skryťáku do skryťáku není alespoň pro mne to pravé ořechové. Když jsem však vedl rychlík na 30 metrů dlouhé trati dle časového rozvrhu, pochopil jsem, že takovéhle ježdění má cenu a navíc mě to setsakra bavilo.

Setkání v Blansku se uskutečnilo v tomhle pěkném hotýlku, který poskytuje zázemí ne jen samotným aktérům modelového provozu, ale také jejich rodinám. Výhoda té naší správné velikosti je i to, že layout, nezabere celou tělocvičnu a stačí mu jen konferenční sál.

Pro nás ,,domácí deskové modeláře“ je takový pohled nečím neuvěřitelným, jen samotný skryťák PECKA, představující provozní zázemí kolejiště, je větší než většina domácích kolejišť (délka počítaná od vjezdového návěstidla je neuvěřitelných 4,8 metru).

Vzhledem k tomu, že právě přecházím z nedostatku prostoru od TT k Nku, potěšilo mě skvělé provedení krajiny a detailů. Na vlastní oči jsem se přesvědčil, že to jde i v Nku.

Pohled do stanice Podolí

A ještě jednou z jiného úhlu

Vlečková kolej stáčírny olejů v Podolí

Lokálkové zátiší v Ondřejově

Podstatná část modulů má dokončenou krajinu

Na N-kových modulech hojně používají travní foliáže

Tady ještě chybí strážní domek a hlavně kombajn na pole, na kterém právě začaly žně

Zajímavostí byla skutečná přeprava nákladů, která na kolejišti probíhala. O tom, že zababáci jezdí s vozovými kartami, se už leckde psalo, ale zajímavější je fakt, že na všech otevřených vozech zde bylo také reálné náklady vidět. Ať už se jednalo o klády, prkna, ocelové výrobky nebo sypké náklady ve formě uhlí, štěrků či písků. Na tomto setkání se navíc (prý poprvé) testovalo magnetické vykládání nákladu (který v sobě pro tento účel musí mít zabudován kousek ocelového plechu).

Díky tomu, že v den naší návštěvy byl na setkání nedostatek strojvůdců, nechali nás kluci pěkně vyřádit a musím říct, že jsme byli nadšeni. Já se věnuji velikosti N, kolega Richard je kovaný H0 a Karel sbírá H0 a staví kolejiště Z. Přesto jsme se všichni tři rozhodli, že vstoupíme do klubu a to právě do sekce N. Příští setkání by proto mělo být s naší účastí, pokud to dobře dopadne, každý bychom rádi vzali alespoň jeden modul. Na jejich výrobě už jsme začali pracovat. Doufám, že nám elán vydrží.

Richard při vedení osobního vlaku na lokálce

Karel se vyžívá při řazení manipulačního vlaku ve stanici Horní Blatná

A na závěr ještě realizovaná sestava modulů:


Pro Zababov připravil Dan Urban, sekce N-scale
Redakční zpracování a úvodní text: Dan Buchtela
Fotografie: Aneta Buchtelová, Dan Urban, Jan “Houmr” Vacek