Testovací setkání – Roudnice n.L.

Datum aktualizace 1.II.2016

Datum konání akce: 22.-24.I.2016

proběhlo testovací setkání věnované osvojení DCC a vyzkoušení různých DCC komponent.

Minimálně za poslední roky nevíme o žádném podobném setkání v Zababově. Vývoj v oblasti DCC je velký a v Zababově je nová generace modelářů. V současné sestavě N-scale není dostatek ovladačů vhodných pro modulový provoz. Hledáme proto alternativy, které zajistí spolehlivý provoz. Díky změnám v sekci N jsme také cítili potřebu ověřit možnost použít jinou centrálu a rozbočovač než byla v sekci dosud používaná centrála PIKO a rozbočovač RSCLD podle dokumentace FREMO. Na podzimním setkání sekce N v Roudnici se totiž projevily problémy, které jsme chtěli vyjasnit. Na zmíněném podzimním setkání byla zkušebně použita centrála Digitrax DCS200 alternativně s DB150. Nebyl použit rozbočovač, rozvod X3 byl rozbočen pouze LN boxem. Výsledkem byla nemožnost provozu ovladačů (tyto centrály mají napětí na výstupu LocoNetu závislé na odběru).

Strojní služba v akci

V pátek dorazila do Roudnice předsazená jednotka tvořená Richardem Žahourkem, Vláďou Hostonským, Karlem Gillichem, Jirkou Sovadinou a pochopitelně Karlem Brejšou. Nastěhovali ze skladu moduly a všechny je postavili. V 18h dorazil zbytek modulů dodávkou Dana Pavláta a autem Dana Merhauta. Do půlnoci stál celý layout sestaven. Korekce oproti plánu byly malé.

V sobotu dopoledne probíhalo zapojení X1, X3 a telefonie. Kabely jsme vyráběli na místě a tak to bylo náročné na čas. Nejvíce nás ale zdržel problém zkratu na Lobči, který jsme vyřešili vynecháním Lobče z layoutu. Jinak již bylo jen potřeba otočit polaritu boosteru ve Starých Splavech. To jsme zjistili pomocí vajíčka.

Sklené nad Oslavou

Odpoledne jsme zahájili testovací provoz podle připraveného harmonogramu testů. Postupovali jsme od známých komponent – centrály PIKO a rozbočovače na šest větví. Za zapůjčení děkujeme Michalovi Dobrovolnému, který se nemohl akce zúčastnit. Postupně jsme zatěžovali centrálu FREDY a OTY. Bez problémů se dalo provozovat až 10 OTO a 4 FREDY. Více jsme nezkoušeli. Jediný nestandardní jev byl zaznamenán při přechodu rozhraní boosterů s odpojeným a znovu připojeným ovladačem OTO. Tento jev komunikujeme s výrobcem ovladače a předáme mu získané poznatky pro vyjasnění důvodů. Jedním z důvodů může být nekvalitní zasunutí konektoru RJ12. Pro tyto účely vyrobíme přípravek na simulaci výpadku kontaktu některého z pinů. Je třeba ověřit konzistenci komunikace centrály a ovladače OTO. Velmi se při analýze provozu osvědčilo použití LocoNet Monitoru.

Následně jsme nahradili Michalův rozbočovač Danovým RSCLD. Bez problémů fungovaly všechny větve. Potvrdilo se tak, že nelze rozbočovat větve jen pomocí LN boxu. Úbytek napětí na sběrnici jsme se naučili sledovat pomocí ovladače Digitrax DT402. Vždy po několika LN boxech jsme zařadili Digitrax UP5, který omezuje úbytek napětí na sběrnici X3, díky externímu napájení 12V. Na žádné větvi tak nebylo napětí pod 7V. Celou X3 jsme také otestovali pomocí přípravku Digitrax LT1.

Nástupiště Sklené

Po vyzkoušení kombinace RSCLD a PIKO jsme vyzkoušeli použití centrály Digitrax DCS200. Provoz nadále fungoval, stejně jako s PIKO. Potvrdilo se tak, že při rozbočení s RSCLD nedochází k poklesu napětí na rozvodu X3 centrály Digitrax, na rozdíl od přímého rozbočení LN boxem jako při podzimní Roudnici. Navíc jsme vyzkoušeli zapojení ovladače Daisy do layoutu. Jako velký přínos se jeví především tlačítko „general“ stop. To v případě kritické situace shodí nejen DCC výstup napájení do kolejí, ale i výstup do X3, který je v důsledku použití RSCLD na DCC centrály závislý. Zamezí tak škodám, pokud se kdekoliv na layoutu děje něco rizikového, například nekontrolovaně jedoucí lokomotivy. Pro provozní setkání to zavedeme jako standard. Ověřili jsme i možnost ovladače Daisy zamčení na jednu adresu a jeho použití na modulišti. Nebezpečím takovéhoto použití je, že zůstává v činnosti tlačítko STOP, které nejen zastaví ovládanou lokomotivu, ale vypne také DCC výstup centrály napájející X1 kolejiště a zastaví se tedy veškeré mašiny na layoutu. Tento ovladač proto není vhodné při klubových setkáních používat jako standardní, srovnatelný s FREDem, naopak je velmi praktický pro výše zmíněné nouzové zastavení celého layoutu.

Layout zachycení “rybím okem”

Při testech centrály Tillig Daisy se ukázalo, že nefunguje s rozvodem X3 resp. RSCLD. Její výstup LocoNet T totiž není schopen ovládat boostery, ale jen ovladače, naopak výstup LocoNet B slouží jen pro boostery, ale nemůže sloužit pro ovladače. To budeme ještě prověřovat, ale nejeví se nám tato centrála jako vhodná pro moduliště. naopak se ale ukázalo, že pro službu strojní je to nástroj velmi vhodný, protože umožňuje velmi jednoduše a uživatelsky příjemně programovat jak lokomotivní dekodéry, tak ovladače (FRED a OTO). Karel Brejša tak bez problému průběžně stíhal pro provoz připravit všechny ovladače i lokomotivy včas. Osvědčilo se mít tak vyčleněného člena pro zajištění plynulého průběhu setkání.

Staré Splavy

Napětí DCC signálu v kolejích je potřeba měřit na celém kolejišti stejným multimetrem, neboť vzhledem k tomu že jde o signál obdélníkového průběhu o vyšším kmitočtu, interpretují toto napětí na střídavém rozsahu různé multimetry různě a rozdíly jsou značné (v řádu několika voltů). Osciloscop se nám nepodařilo sehnat a tak jsme jej bohužel netestovali.

Posledním testem bylo vyzkoušet novou telefonní ústřednu a řetězení digitálních a analogových telefonů. Ústředna Panasonic se plně osvědčila a po dokoupení 3 digitálních telefonů obsloužíme až 8 stanic.

Nakonec děkuji všem účastníkům za úsilí i kolegům, kteří poskytli moduly – Richardovi Novotnému, Alešovi Boubelíkovi a Pavlovi Vošickému.

Setkání splnilo cíle, otestovali jsme téměř vše plánované, máme náměty na změny a víme, že s Digitrax centrálou a RSCLD můžeme setkání bez problému uskutečňovat a že ani použití většího počtu ovladačů OTO nezpůsobuje problémy. Ve spolupráci s výrobcem prokonzultujeme, zda výše popsaný problém nemožnosti zastavení lokomotiv způsobují skutečně ovladače OTO a s výrobcem budeme tyto problémy řešit . Dalším z možných důvodů může být vadná zdířka X3 na některé stanici, modulu nebo LN boxu. Realizaci příslušných úprav ověříme na běžném provozním setkání.


Další informace o tomto setkání

Fotogalerie Jirky Sovadiny


Autor reportáže: Daniel Merhaut
Redakční zpracování v TYPO3: Filip Došek
Fotografie: Matěj Martinásek, Jirka Sovadina