Plná zákupská hala

Poslední únorový víkend se povedlo kamarádům zaplnit zákupskou sportovní halu. Nasadili si laťku hodně vysoko a bude velmi náročné příští roky tento layout překonat – velikostí nebo rozmanitostí provozu.

Nejsem znalec modulů velikosti TT, ale mám dojem, že v tomto roce byly poprvé k vidění  – skrytá stanice Týnov, stanice Karlštejn – zatím bez krajiny a hradní dominanty, stanice Dírov (již dokončená), traťový modul zářez (čerstvě vytmelen Ostafixem NK) a v neposlední řadě most přes řeku Orlici.

Další slova jsou zbytečná, prohlédněte si fotogalerii.

Na konci článku bych rád poděkoval všem za důvěru. Neboť půjčit mi vlaky a odpoledne i svěřit stanici chtělo od organizátorů nutnou dávku odvahy. Jmenovitě bych rád poděkoval Romanovi a Pavlovi, se kterými jsem sloužil v Žamberce. A nepřímo na dálku korigoval i „výstupy“ z Radosti, co na mě posílal junior (asi Pavel se jmenoval). Jeho faktor dokázal udělat službu v Žamberce ještě zajímavější. 🙂

O zábavu se také starali dva písaři Bouvard a Pécuchet – opravuji dva grafikonisti (Míra a Martin). Občas nás pochválili, občas se zakabonili, jindy nám zase řekli, že je dneska úterý a tedy jsou v JŘ drobné změny, které okem nelze postřehnout. 🙂 S odstupem času mohu říci, že oba podědili část povahových vlastností, které do filmových postav zhmotnili herci Miroslav Horníček a Jiří Sovák – humor, schopnost diskutovat o detailech, ale když je člověk potřeboval, tak tam ani jeden nebyl. 🙂 Bohužel výpravčí v Radosti asi nebyli znalci Dvou písařů a zastávali jiná motta – podstatě posílali na trať cokoliv, pro co měli lokomotivu.  🙂 A já jim to kazil a odmítal převzít mimo časy uvedené v JŘ.

Malý příběh

Bylo podvečer a už se smrákalo. Mladý nezkušený výpravčí v Žamberce už byl po celém dni unavený a místo plné ostražitosti se věnoval mladé strojvedoucí na osobním vlaku. V nestřežené chvíli kývl na Pn vlak, aniž by se ptal, cože mu tam výpravčí v Radosti připravili za zátěž. Pro zpestření provozu dispečer nákladky v Radosti zlomyslně a náhodně umístil v Pn vlaku zátěž i pro Polsko, aby se v Žamberce nenudili. Sergej, co Pn vlak přivezl, musel převzít zátěž z Polska a souprava o 15ti vagónéch zůstala stát na třetí koleji. Obsluha v Žamberce připravila zátěž pro polského strojvedoucího, ale 12 vagónů pro Týnov zůstalo bezprizorně stát na třetí koleji. Žádná zaloha v Žamberce nebyla, blížila se 22 hodina a co teď, jak dostat veškerou zátěž do Týnova, aby nebyly narušeny oběhy a strana a lid mladého výpravčího nelynčovala z důvodu nesplnění pětiletky.

Nabízelo se vše připojit toho dne k poslednímu Pn vlaku do Týnova, nepatrně přetížit a s postrkovým brejlovcem nejen vyjet celý litický kopec, ale pokračovat až do Týnova. Bohužel shodou okolností další Pn vlak z Radosti zase nebyl zrovna krátký a připojením předešlé zátěže z Radosti se stal z toho Pn vlaku pacifický NEX. Jen taktak se vešel na nejkratší dopravní kolej v Žamberce. 

To vypadalo na kriminál. Mladý výpravčí začal zuřivě gestikulovat, vybíhát na perón a zpět a ptát se posunovače a výhybkáře, kteří sloužili v Žamberce už desítky let, kolik je normativ zátěže pro litický kopec a kolik na úsek Bělá-Rumburk-Světlá-Týnov. Bohužel odpovědí se nedostalo, tak dal souhlas s odjezdem. Aby měl svědomí čisté, zavolal výpravčímu do Bělé, že jede nadnormativní souprava, že mají dbát zvýšené opatrnosti, případně tento vlak nezastavovat. Strojvedoucí vpředu a na postrku dostali instrukce a bylo jim popřána šťastná cesta. Po odjezdu vlaku ještě nastavil výhybky z traťové koleje na kolej č.5. Pokud by se na kopci stala nějaká mimořádnost a zátěž by se valilo zpět do Žamberka, tak aby to vykolejilo mimo nádráží.

Po odhlášce z Bělé, že vlak dorazil do stanice si výpravčí oddechl. Bohužel předčasně. Asi hodinu trvalo, než vlak dorazil do Týnova a pak zasáhl žamberského novice Diův hněv, blesky a přednáska o tom, kolik že je normativ na Pn vlaky. Odstupem času je výpravčí rád, že to takto dopadlo, že nebyl popotahován před krajské aparátčíky, ale dostal jen důtku od týnovského oblastního ředitele. Hlavně, že se nikomu nic nestalo. 

Happyendem to neskončilo. Hned druhý den jej vystřídal zkušený výpravčí, který byl přednostně uschopněn do služby po žlučníkovém záchvatu (zlý jazykové tvrdí, že předtím sloužil v Týnově), aby nastolil řád a pořádek v Žamberce. A náš novic ze Žamberka, ten si musel vzít tu mladou strojvedoucí z osobního vlaku za manželku a měli spolu dvě děti. Jestli jim důchodové pilíře nezničily naspořené peníze, tak spokojeně bydlí v rekonstruované  vechtrovně nedaleko Sopotnice a užívají si důchodu.